Теллур (латын. Tellurіum; Te) — элементтердің периодтық жүйесінің VI тобындағы химиялық элемент, атомдық нөмірі 52, атомдық массасы 127,60. Табиғатта 8 орнықты және массалық саны 107-ден 134-ке дейінгі 14 жасанды изотопы бар. Теллурды мажар геологы Ф.Мюллер (1740 – 1825) ашқан (1782). 1798 жылы неміс ғалымы М.Г. Клапрот (1743 – 1817) осы жаңалықты бекітіп, (латынша tellurіs – Жер) элементке “теллур” атын берді. Жер қыртысындағы салмақ мөлшері 110–7%.
| |||||||||||||||
Жай заттың сыртқы бейнесі | |||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
күміс жылтыр сұр (кристалды), қоңыр-қара ұнтақ (аморфты) ![]() | |||||||||||||||
Атом қасиеті | |||||||||||||||
Атауы, символ, нөмірі | Теллур, 52 | ||||||||||||||
Топ типі | Металлоидтар | ||||||||||||||
Топ, период, блок | 16, 5, p | ||||||||||||||
Атомдық масса () | |||||||||||||||
Электрондық конфигурация | [Kr] 4d105s25p4 | ||||||||||||||
Қабықшалар бойынша электрондар | 2, 8, 18, 18, 6 | ||||||||||||||
Атом радиусы | 140 | ||||||||||||||
Химиялық қасиеттері | |||||||||||||||
138±4 | |||||||||||||||
206 | |||||||||||||||
(+6e) 56 211 (−2e) | |||||||||||||||
2,1 (Полинг шкаласы) | |||||||||||||||
0 | |||||||||||||||
Тотығу дәрежелері | −2, −1, 0, +1, +2, +3, +4, +5, +6 | ||||||||||||||
1-ші: 869.3 кДж/моль (эВ) | |||||||||||||||
Жай заттың термодинамикалық қасиеттері | |||||||||||||||
Термодинамикалық фаза | |||||||||||||||
Тығыздық () | 6,24 г/см³ | ||||||||||||||
Балқу температурасы | 722,7 K | ||||||||||||||
Қайнау температурасы | 1263 K | ||||||||||||||
17,91 кДж/моль | |||||||||||||||
Булану жылуы | 49,8 кДж/моль | ||||||||||||||
25,8 Дж/(K·моль) | |||||||||||||||
Молярлық көлем | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Жай заттың кристаллдық торы | |||||||||||||||
Алтыбұрышты | |||||||||||||||
a=4,457 c=5,929<ref> Å | |||||||||||||||
c/a қатынас | 1,330 | ||||||||||||||
Басқа да қасиеттері | |||||||||||||||
(300 K) 14,3 Вт/(м·К) | |||||||||||||||
43 ГПа | |||||||||||||||
16 ГПа | |||||||||||||||
Моос қаттылығы | 2.25 | ||||||||||||||
180–270 | |||||||||||||||
13494-80-9 |
![image](https://www.wp1.kk-kz.nina.az/image/aHR0cHM6Ly93d3cud3AxLmtrLWt6Lm5pbmEuYXovaW1hZ2UvYUhSMGNITTZMeTkxY0d4dllXUXVkMmxyYVcxbFpHbGhMbTl5Wnk5M2FXdHBjR1ZrYVdFdlkyOXRiVzl1Y3k5MGFIVnRZaTh5THpJMkwxUmxiR3gxY21sMWJTNXpkbWN2TVRBd2NIZ3RWR1ZzYkhWeWFYVnRMbk4yWnk1d2JtYz0ucG5n.png)
Басты минералдары: , , , , , , . Ерітінділері аморфты қоңырқай ұнтақ түрінде тұнады, кристалдық торы гексогоналды.Бұл элемент химиялық тұрғыда өте маңызды болып табылады. Теллур күмістей сұр түсті, металдық жылтыры бар элемент, тығыздығы 6,24 г/см3, балқу t 449,8С, қайнау t 990С, шалаөткізгішаруашылығы Тотығу дәрежесі 2, +4, +6 , сирек +2. Галогендермен, концентрлі HNO3, H2SO4-пен, қыздырғанда О2-мен әрекеттеседі.
Теллурдың бірнеше әлсіз қышқылдары (H2Te, H2TeO3, H6TeO6) белгілі. Теллурды көбінесе мыс электролитті қоқырлардан алады. Оны шалаөткізгіш ретінде, қорғасынның механикалық қасиетін жақсарту, шойынды ағарту үшін, шыны-керамика өнеркәсібінде, т.б. қолданатыны белгілі.
Физикалық қасиеті
Теллур – металл жылтырлығы бар нәзік күмістей ақ зат. Жұқа қабаттарда, жарықта қызыл-қоңыр, жұпта - алтын-сары. Қыздырған кезде ол пластикке айналады. Кристалл торы алтыбұрышты. Жылулық кеңею коэффициенті 1,68 · 10−5 К − 1. Диамагнетик. 0,34 эВ жолақ аралық жартылай өткізгіш, өткізгіштік түрі - қалыпты жағдайда және жоғары температурада p, n - төмен температурада (өту шекарасы тазалығына байланысты -80 ° C-тан -100 ° C-қа дейін).
![]() | Бұл — химия бойынша мақаланың бастамасы. Бұл мақаланы толықтырып, дамыту арқылы, Уикипедияға көмектесе аласыз. |
уикипедия, wiki, кітап, кітаптар, кітапхана, мақала, оқу, жүктеу, тегін, тегін жүктеу, mp3, видео, mp4, 3gp, jpg, jpeg, gif, png, сурет, музыка, ән, фильм, кітап, ойын, ойындар, ұялы, андроид, iOS, apple, ұялы телефон, samsung, iphone, xiomi, xiaomi, redmi, honor, oppo, nokia, sonya, mi, ДК, веб, компьютер
Tellur latyn Tellurium Te elementterdin periodtyk zhүjesinin VI tobyndagy himiyalyk element atomdyk nomiri 52 atomdyk massasy 127 60 Tabigatta 8 ornykty zhәne massalyk sany 107 den 134 ke dejingi 14 zhasandy izotopy bar Tellurdy mazhar geology F Myuller 1740 1825 ashkan 1782 1798 zhyly nemis galymy M G Klaprot 1743 1817 osy zhanalykty bekitip latynsha telluris Zher elementke tellur atyn berdi Zher kyrtysyndagy salmak molsheri 1 10 7 52 Surma Tellur IodSe Te Po Periodicheskaya sistema elementov52 TeZhaj zattyn syrtky bejnesikүmis zhyltyr sur kristaldy konyr kara untak amorfty Atom kasietiAtauy simvol nomiriTellur 52Top tipiMetalloidtarTop period blok16 5 pAtomdyk massa 127 60 3 m a b g mol Elektrondyk konfiguraciya Kr 4d105s25p4Қabykshalar bojynsha elektrondar2 8 18 18 6Atom radiusy140Himiyalyk kasietteri138 4206 6e 56 211 2e 2 1 Poling shkalasy 0Totygu dәrezheleri 2 1 0 1 2 3 4 5 61 shi 869 3 kDzh mol eV 2 shi 1790 kDzh mol eV 3 shi 2698 kDzh mol eV Zhaj zattyn termodinamikalyk kasietteriTermodinamikalyk fazaҚatty deneTygyzdyk 6 24 g sm Balku temperaturasy722 7 KҚajnau temperaturasy1263 K17 91 kDzh molBulanu zhyluy49 8 kDzh mol25 8 Dzh K mol Molyarlyk kolem20 5 sm molkysymy P Pa 1 10 100 1000 10 000 100 000T K 775 888 1042 1266Zhaj zattyn kristalldyk toryAltyburyshtya 4 457 c 5 929 lt ref gt Ac a katynas1 330Baska da kasietteri 300 K 14 3 Vt m K 43 GPa16 GPaMoos kattylygy2 25180 27013494 80 9Tellur Te Basty mineraldary Eritindileri amorfty konyrkaj untak tүrinde tunady kristaldyk tory geksogonaldy Bul element himiyalyk turgyda ote manyzdy bolyp tabylady Tellur kүmistej sur tүsti metaldyk zhyltyry bar element tygyzdygy 6 24 g sm3 balku t 449 8 S kajnau t 990 S shalaotkizgisharuashylygy Totygu dәrezhesi 2 4 6 sirek 2 Galogendermen koncentrli HNO3 H2SO4 pen kyzdyrganda O2 men әrekettesedi Tellurdyn birneshe әlsiz kyshkyldary H2Te H2TeO3 H6TeO6 belgili Tellurdy kobinese mys elektrolitti kokyrlardan alady Ony shalaotkizgish retinde korgasynnyn mehanikalyk kasietin zhaksartu shojyndy agartu үshin shyny keramika onerkәsibinde t b koldanatyny belgili Fizikalyk kasietiTellur metall zhyltyrlygy bar nәzik kүmistej ak zat Zhuka kabattarda zharykta kyzyl konyr zhupta altyn sary Қyzdyrgan kezde ol plastikke ajnalady Kristall tory altyburyshty Zhylulyk keneyu koefficienti 1 68 10 5 K 1 Diamagnetik 0 34 eV zholak aralyk zhartylaj otkizgish otkizgishtik tүri kalypty zhagdajda zhәne zhogary temperaturada p n tomen temperaturada otu shekarasy tazalygyna bajlanysty 80 C tan 100 C ka dejin Bul himiya bojynsha makalanyn bastamasy Bul makalany tolyktyryp damytu arkyly Uikipediyaga komektese alasyz