Индий (лат. Іndіum; Іn) — элементтердің периодтық жүйесінің ІІІ тобындағы хим. элемент, ат. н. 49, ат. м. 114,82; тығызд. 7,31 г/ см3, балқу t 156, 78°С, қайнау t 2024 °С. Күмістей ақ металл, оңай балқиды және өте жұмсақ. Ауада тұрақты. Табиғатта шашыраңқы, сульфид Үндістан атомының электрондық құрылымын ескере отырып, ол халькофильді элементтерге жатады (18 электрондар алдыңғы қабатта).
| |||||||||||||||
Жай заттың сыртқы бейнесі | |||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
күміс жылтыр сұр металл | |||||||||||||||
Атом қасиеті | |||||||||||||||
Атауы, символ, нөмірі | Индий, 49 | ||||||||||||||
Топ типі | Басқа металдар | ||||||||||||||
Топ, период, блок | 13, 5, p | ||||||||||||||
Атомдық масса () | |||||||||||||||
Электрондық конфигурация | [Kr] 4d105s25p1 | ||||||||||||||
Қабықшалар бойынша электрондар | 2, 8, 18, 18, 3 | ||||||||||||||
Атом радиусы | 167 | ||||||||||||||
Химиялық қасиеттері | |||||||||||||||
142±5 | |||||||||||||||
193 | |||||||||||||||
(+3e) 81 | |||||||||||||||
1,78 (Полинг шкаласы) | |||||||||||||||
−0,34 В | |||||||||||||||
Тотығу дәрежелері | −5, −2, −1, +1, +2, +3 | ||||||||||||||
1-ші: 558.3 кДж/моль (эВ) | |||||||||||||||
Жай заттың термодинамикалық қасиеттері | |||||||||||||||
Термодинамикалық фаза | |||||||||||||||
Тығыздық () | 7,31 г/см³ | ||||||||||||||
Балқу температурасы | 429,7485 K (156,5985 °C) | ||||||||||||||
Қайнау температурасы | 2345 K (2072 °C) | ||||||||||||||
3,24 кДж/моль | |||||||||||||||
Булану жылуы | 225,1 кДж/моль | ||||||||||||||
26,7 Дж/(K·моль) | |||||||||||||||
Молярлық көлем | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Жай заттың кристаллдық торы | |||||||||||||||
Тетрагональды | |||||||||||||||
a=3,252 c=4,946 Å | |||||||||||||||
c/a қатынас | 1,52 | ||||||||||||||
129 K | |||||||||||||||
Басқа да қасиеттері | |||||||||||||||
(300 K) 81,8 Вт/(м·К) | |||||||||||||||
11 ГПа | |||||||||||||||
Моос қаттылығы | 1.2 | ||||||||||||||
8.8–10.0 | |||||||||||||||
7440-74-6 |
Қазір 10-нан кем индиевых минералдар: самородный индий, CuInS2, индит FeIn2S4, кадмоиндит CdIn2S4, джалиндит In(OH)3, сакуранит (CuZnFe)3InS4 және патрукит (Cu,Fe,Zn)2(Sn,In)S4
Бұл — химия бойынша мақаланың бастамасы. Бұл мақаланы толықтырып, дамыту арқылы, Уикипедияға көмектесе аласыз. |
уикипедия, wiki, кітап, кітаптар, кітапхана, мақала, оқу, жүктеу, тегін, тегін жүктеу, mp3, видео, mp4, 3gp, jpg, jpeg, gif, png, сурет, музыка, ән, фильм, кітап, ойын, ойындар, ұялы, андроид, iOS, apple, ұялы телефон, samsung, iphone, xiomi, xiaomi, redmi, honor, oppo, nokia, sonya, mi, ДК, веб, компьютер
Indij lat Indium In elementterdin periodtyk zhүjesinin III tobyndagy him element at n 49 at m 114 82 tygyzd 7 31 g sm3 balku t 156 78 S kajnau t 2024 S Kүmistej ak metall onaj balkidy zhәne ote zhumsak Auada turakty Tabigatta shashyranky sulfid Үndistan atomynyn elektrondyk kurylymyn eskere otyryp ol halkofildi elementterge zhatady 18 elektrondar aldyngy kabatta 49 Kadmij Indij ҚalajyGa In Tl Periodicheskaya sistema elementov49 InZhaj zattyn syrtky bejnesikүmis zhyltyr sur metallAtom kasietiAtauy simvol nomiriIndij 49Top tipiBaska metaldarTop period blok13 5 pAtomdyk massa 114 818 1 m a b g mol Elektrondyk konfiguraciya Kr 4d105s25p1Қabykshalar bojynsha elektrondar2 8 18 18 3Atom radiusy167Himiyalyk kasietteri142 5193 3e 811 78 Poling shkalasy 0 34 VTotygu dәrezheleri 5 2 1 1 2 31 shi 558 3 kDzh mol eV 2 shi 1820 7 kDzh mol eV 3 shi 2704 kDzh mol eV Zhaj zattyn termodinamikalyk kasietteriTermodinamikalyk fazaҚatty deneTygyzdyk 7 31 g sm Balku temperaturasy429 7485 K 156 5985 C Қajnau temperaturasy2345 K 2072 C 3 24 kDzh molBulanu zhyluy225 1 kDzh mol26 7 Dzh K mol Molyarlyk kolem15 7 sm molkysymy P Pa 1 10 100 1000 10 000 100 000T K 1196 1325 1485 1690 1962 2340Zhaj zattyn kristalldyk toryTetragonaldya 3 252 c 4 946 Ac a katynas1 52129 KBaska da kasietteri 300 K 81 8 Vt m K 11 GPaMoos kattylygy1 28 8 10 07440 74 6Indij In Қazir 10 nan kem indievyh mineraldar samorodnyj indij CuInS2 indit FeIn2S4 kadmoindit CdIn2S4 dzhalindit In OH 3 sakuranit CuZnFe 3InS4 zhәne patrukit Cu Fe Zn 2 Sn In S4 Bul himiya bojynsha makalanyn bastamasy Bul makalany tolyktyryp damytu arkyly Uikipediyaga komektese alasyz