Энтальпия (гр. enthalpo – жылытамын, қыздырамын), жылулық функция, жылу мөлшері – термодинамикалық жүйе күйінің функциясы болып келетін жылуға қатысты шама.
Бұл терминді алғаш енгізген. Энтальпия (H) жүйенің ішкі энергиясының (U) және жүйенің қысымы (p) мен көлемі көбейтіндісінің қосындысына тең: H=U+pV. Изобаралық процестегі (p=const) Энтальпияның өсімшесі бөлшектер саны тұрақты болатын гомогенді жүйеге берілген жылу мөлшеріне тең. Мұндай жағдайда Энтальпия жылу функциясы деп аталады. Энтальпияның өзгеруі қысым тұрақты болған жағдайда жүйеге берілетін немесе одан алынатын жылу мөлшеріне тең болады. Сондықтан энтальпияның өзгерісі қысым тұрақты болғанда жүретін фазалық ауысулар (балқу, қайнау, т.б.) мен әр түрлі жылуларды (түзілу жылуы, жану жылуы, еру жылуы, атомдану жылуы, т.б) сипаттайды. Энтальпия Бірліктердің Халықаралық жүйесінде (СИ) джоульмен (Дж.) өрнектеледі.
Энтальпия - энергия деп есептеліп, сол жағдайдағы денемен байланысы болса, яғни жағдайдың функциясы ретінде, болғандықтан u, p және v жағдай функциялары болып есептеледі. Процесс кезінде, тұрақты қысымы dp = 0 және теңдеуімен, dq=du +pdv, бұдан шығады:
Яғни, меншікті энтальпияның өзгеруі, денеге жеткізілген жылулық ағынына тең, P-const кезінде, теңдеуінен табамыз qpi2+i1, немесе :
Энтальпия J = mi - экстенсивті (аддитивті) шама. Меншікті энтальпия i үдемелі қасиетінде болады.
Энтальпияны - кеңейтілген жылу динамикалық жүйеге жатқызбай, қоршаған ортаға жатқызу ыңғайлы, сондықтан, дене мен ортаның, pv ішкі энергиясын сипаттайды (қозғалту жұмысы деп аталады), яғни жүйенің жалпы энергиясын сипаттауы. Соңғысында, ол дененің ішкі энергияның рөлін атқарады.
Идеалды газ үшін, меншікті жылу сыйымдылығы Ср тұрақты болады және оны мына теңдеумен шешеді:
- ; Жылудинамикалық процесстерді теориялық зерттеу кезінде, жылу динамикасының бірінші заңының үлкен маңызы бар, ал сонымен қатар жылу , жылуды пайдаланудағы талдау кезінде, оның жеке элементтері мен қондырғының жылу балансының негізгі практикалық есептеулеріне жатады. Әрбір жылу энергетикалық қондырғылар үшін, жылу балансын есептеу өте қажет.
Дереккөздер
- Ә. Қоқанбаев / «Қазақстан»: Ұлттық энцклопедия / Бас редактор Ә. Нысанбаев – Алматы «Қазақ энциклопедиясы» Бас редакциясы, 1998 жыл. ISBN 5-89800-123-9, X том
- Кабашев Р.А. ж. б. Жылу техникасы: Оқулық/ Р.А. Кабашев, А.К. Қадырбаев, A.M. Кекилбаев. -Алматы: «Бастау» баспаханасы, 2008. - 425 б. ISBN 9965-814-30-9
Ортаққорда бұған қатысты медиа файлдар бар: Category:Enthalpy |
уикипедия, wiki, кітап, кітаптар, кітапхана, мақала, оқу, жүктеу, тегін, тегін жүктеу, mp3, видео, mp4, 3gp, jpg, jpeg, gif, png, сурет, музыка, ән, фильм, кітап, ойын, ойындар, ұялы, андроид, iOS, apple, ұялы телефон, samsung, iphone, xiomi, xiaomi, redmi, honor, oppo, nokia, sonya, mi, ДК, веб, компьютер
Entalpiya gr enthalpo zhylytamyn kyzdyramyn zhylulyk funkciya zhylu molsheri termodinamikalyk zhүje kүjinin funkciyasy bolyp keletin zhyluga katysty shama Bul termindi algash engizgen Entalpiya H zhүjenin ishki energiyasynyn U zhәne zhүjenin kysymy p men kolemi kobejtindisinin kosyndysyna ten H U pV Izobaralyk procestegi p const Entalpiyanyn osimshesi bolshekter sany turakty bolatyn gomogendi zhүjege berilgen zhylu molsherine ten Mundaj zhagdajda Entalpiya zhylu funkciyasy dep atalady Entalpiyanyn ozgerui kysym turakty bolgan zhagdajda zhүjege beriletin nemese odan alynatyn zhylu molsherine ten bolady Sondyktan entalpiyanyn ozgerisi kysym turakty bolganda zhүretin fazalyk auysular balku kajnau t b men әr tүrli zhylulardy tүzilu zhyluy zhanu zhyluy eru zhyluy atomdanu zhyluy t b sipattajdy Entalpiya Birlikterdin Halykaralyk zhүjesinde SI dzhoulmen Dzh ornekteledi Entalpiya energiya dep eseptelip sol zhagdajdagy denemen bajlanysy bolsa yagni zhagdajdyn funkciyasy retinde bolgandyktan u p zhәne v zhagdaj funkciyalary bolyp esepteledi Process kezinde turakty kysymy dp 0 zhәne tendeuimen dq du pdv budan shygady di du pdv vdp du pdv dqp displaystyle di du pdv vdp du pdv d q p dq du pdv displaystyle dq du pdv Yagni menshikti entalpiyanyn ozgerui denege zhetkizilgen zhylulyk agynyna ten P const kezinde tendeuinen tabamyz qpi2 i1 nemese Q J2 J1 displaystyle Q J 2 J 1 Entalpiya J mi ekstensivti additivti shama Menshikti entalpiya i үdemeli kasietinde bolady Entalpiyany kenejtilgen zhylu dinamikalyk zhүjege zhatkyzbaj korshagan ortaga zhatkyzu yngajly sondyktan dene men ortanyn pv ishki energiyasyn sipattajdy kozgaltu zhumysy dep atalady yagni zhүjenin zhalpy energiyasyn sipattauy Songysynda ol denenin ishki energiyanyn rolin atkarady Idealdy gaz үshin menshikti zhylu syjymdylygy Sr turakty bolady zhәne ony myna tendeumen sheshedi i2 i1 Cp T2 T1 displaystyle i 2 i 1 C p T 2 T 1 I2 I1 Cp T2 T1 displaystyle I 2 I 1 C p T 2 T 1 Zhyludinamikalyk processterdi teoriyalyk zertteu kezinde zhylu dinamikasynyn birinshi zanynyn үlken manyzy bar al sonymen katar zhylu zhyludy pajdalanudagy taldau kezinde onyn zheke elementteri men kondyrgynyn zhylu balansynyn negizgi praktikalyk esepteulerine zhatady Әrbir zhylu energetikalyk kondyrgylar үshin zhylu balansyn esepteu ote kazhet DerekkozderӘ Қokanbaev Қazakstan Ұlttyk encklopediya Bas redaktor Ә Nysanbaev Almaty Қazak enciklopediyasy Bas redakciyasy 1998 zhyl ISBN 5 89800 123 9 X tom Kabashev R A zh b Zhylu tehnikasy Okulyk R A Kabashev A K Қadyrbaev A M Kekilbaev Almaty Bastau baspahanasy 2008 425 b ISBN 9965 814 30 9Ortakkorda bugan katysty media fajldar bar Category Enthalpy