Нигилизм (лат. nihil – ештеңе) – қоғамда қалыптасқан мәдени құндылықтар мен мұраларды, діни, моральдық нормалар мен түсініктерді қайта қарауды, жоққа шығаруды білдіретін ұғым.
“Нигилизм” ұғымын ғылыми айналымға енгізген неміс жазушысы және философы Ф.Г. Якоби (1743 – 1819). Философия мен мәдениеттануда Нигилизм көзқарасы неміс философы есімімен байланысты. Өз заманын құлды кезеңі деп есептеген Ницшенің Нигилизм қоғамдық санаға сіңіп, бұлжымас қағида ретінде қабылданған құндылықтар мен мұраттардың жойылуының салдары. Ол дүниеде, өмірде тиянақты, тұрақты ешнәрсе жоқ, адам мен қоғам өмірінде ақылдан гөрі инстинкт басым рөл атқарады деген ой айтып, гуманизм, рационализм сияқты оптимистік ұстындарды жалған әрі зиянды қасаң көзқарас деп сынады.
Нигилизмнің пайдасы – ол адамдарды өмір, дүние, адам, құдай жөніндегі елестерден, теріс түсініктерден арылтуға жол ашады. Нигилизммен шектелуге болмайды, оны жеңу керек. Бұл үшін өмірге, дүниеге салқынқандылықпен, салауатты қарау керек, ешкімге де, ешнәрсеге де құрал, қолжаулық болмайтын ерен, ерікті тұлғалар дүниеге келуі Нигилизм көзқарасын одан ары дамытқан немістің идеалист философы О.Шпенглер болды. Ол тек ғана емес, еуропалық қоғамның да нигилистік сипатта екенін көрсетуге тырысты. Оның пікірі бойынша әрбір өркениет, мәдениет күннің батып бара жатқанындай.
XX ғасырда экзистенциалистік философия өкілдерінің туынды Нигилизм қайта бой көтерді. Мұның себебін Ж.П. Сартр (1905 – 1980), А.Камю (1913 – 1960), тағы басқа адам үшін күнделікті өмірдің мәнсіздігімен, адамның дүниедегі өз орнын таба алмай, өзін субъект, тұлға ретінде таныта алмай, жоғалтып алуымен түсіндіреді.
Тағы қараңыз
Сілтемелер
Дереккөздер
- Орысша-қазақша түсіндірме сөздік: Әлеуметтану және саясаттану бойынша / Жалпы редакциясын басқарған э.ғ.д., профессор Е. Арын - Павлодар: «ЭКО» ҒӨФ. 2006. - 569 б. ISBN 9965-808-89-9
- Қазақ Энциклопедиясы, 7 том 2 бөлім
- Қазақ мәдениеті. Энциклопедиялық анықтамалық. Алматы: “Аруна Ltd.” ЖШС, 2005 ISBN 9965-26-095-8
- Саяси түсіндірме сөздік. – Алматы, 2007. ISBN 9965-32-491-3
Бұл мақаланы Уикипедия сапа талаптарына лайықты болуы үшін уикилендіру қажет. |
Бұл мақалада еш сурет жоқ. Мақаланы жетілдіру үшін қажетті суретті енгізіп көмек беріңіз. Суретті қосқаннан кейін бұл үлгіні мақаладан аластаңыз.
|
Бұл — мақаланың бастамасы. Бұл мақаланы толықтырып, дамыту арқылы, Уикипедияға көмектесе аласыз. Бұл ескертуді дәлдеп ауыстыру қажет. |
уикипедия, wiki, кітап, кітаптар, кітапхана, мақала, оқу, жүктеу, тегін, тегін жүктеу, mp3, видео, mp4, 3gp, jpg, jpeg, gif, png, сурет, музыка, ән, фильм, кітап, ойын, ойындар, ұялы, андроид, iOS, apple, ұялы телефон, samsung, iphone, xiomi, xiaomi, redmi, honor, oppo, nokia, sonya, mi, ДК, веб, компьютер
Nigilizm lat nihil eshtene kogamda kalyptaskan mәdeni kundylyktar men muralardy dini moraldyk normalar men tүsinikterdi kajta karaudy zhokka shygarudy bildiretin ugym Nigilizm ugymyn gylymi ajnalymga engizgen nemis zhazushysy zhәne filosofy F G Yakobi 1743 1819 Filosofiya men mәdeniettanuda Nigilizm kozkarasy nemis filosofy esimimen bajlanysty Өz zamanyn kuldy kezeni dep eseptegen Nicshenin Nigilizm kogamdyk sanaga sinip bulzhymas kagida retinde kabyldangan kundylyktar men murattardyn zhojyluynyn saldary Ol dүniede omirde tiyanakty turakty eshnәrse zhok adam men kogam omirinde akyldan gori instinkt basym rol atkarady degen oj ajtyp gumanizm racionalizm siyakty optimistik ustyndardy zhalgan әri ziyandy kasan kozkaras dep synady Nigilizmnin pajdasy ol adamdardy omir dүnie adam kudaj zhonindegi elesterden teris tүsinikterden aryltuga zhol ashady Nigilizmmen shekteluge bolmajdy ony zhenu kerek Bul үshin omirge dүniege salkynkandylykpen salauatty karau kerek eshkimge de eshnәrsege de kural kolzhaulyk bolmajtyn eren erikti tulgalar dүniege kelui Nigilizm kozkarasyn odan ary damytkan nemistin idealist filosofy O Shpengler boldy Ol tek gana emes europalyk kogamnyn da nigilistik sipatta ekenin korsetuge tyrysty Onyn pikiri bojynsha әrbir orkeniet mәdeniet kүnnin batyp bara zhatkanyndaj XX gasyrda ekzistencialistik filosofiya okilderinin tuyndy Nigilizm kajta boj koterdi Munyn sebebin Zh P Sartr 1905 1980 A Kamyu 1913 1960 tagy baska adam үshin kүndelikti omirdin mәnsizdigimen adamnyn dүniedegi oz ornyn taba almaj ozin subekt tulga retinde tanyta almaj zhogaltyp aluymen tүsindiredi Tagy karanyzAnarhizm Buddizm NirvanaSiltemelerҚogam Anarhizm Filosofiya PsihologiyaDerekkozderOryssha kazaksha tүsindirme sozdik Әleumettanu zhәne sayasattanu bojynsha Zhalpy redakciyasyn baskargan e g d professor E Aryn Pavlodar EKO ҒӨF 2006 569 b ISBN 9965 808 89 9 Қazak Enciklopediyasy 7 tom 2 bolim Қazak mәdenieti Enciklopediyalyk anyktamalyk Almaty Aruna Ltd ZhShS 2005 ISBN 9965 26 095 8 Sayasi tүsindirme sozdik Almaty 2007 ISBN 9965 32 491 3Bul makalany Uikipediya sapa talaptaryna lajykty boluy үshin uikilendiru kazhet Bul makalada esh suret zhok Makalany zhetildiru үshin kazhetti suretti engizip komek beriniz Suretti koskannan kejin bul үlgini makaladan alastanyz Suretti mynnan tabuga bolady osy makalanyn takyrybyna bajlanysty suret Ortak korda tabyluy mүmkin makalanyn ozge til uikilerindegi nuskalaryn karap koriniz oziniz zhasagan suretti zhүkteniz avtorlyk kukykpen korgalgan suret kospanyz Bul makalanyn bastamasy Bul makalany tolyktyryp damytu arkyly Uikipediyaga komektese alasyz Bul eskertudi dәldep auystyru kazhet