Өлеңшөп (лат. Scirpus) – қияқөлеңдер тұқымдасына жататын бір және көп жылдық шөптесін өсімдіктер. Тропиктік және субтропиктік аймақтарда 250-ден астам түрі кездеседі. Қазақстанда Сырдария, Тобыл –Есіл, Ертіс өзендерінің бойында, Балқаш – Алакөл ойысында, Іле, Шу алабындағы өте ылғалды жерлерде, батпақты шалғында, кейде суда өсетін 14 түрі бар. Ең жиі кездесетіні – қара Өлеңшөп (). Оның биіктігі 2,5 м-дей, төселмелі тамыр сабақты, сабағының жуандығы 2 – 3 см, беті тегіс, жұмыр болады. Жапырағы таспа пішінді. Гүлдері қосжынысты, (гүл аталықтарының аналығынан ертерек пісіп жетілуі) жиі байқалады. Гүлшоғыры – сыпыртқы. Негізінен тамыр сабақтары арқылы, кейде тұқымынан да көбейеді. Маусым – тамыз айларында гүлдеп, жеміс салады. Жемісі – үш қырлы жаңғақша. Қара Өлеңшөп кейде көл бетін жауып кетіп, шымтезекке (торф) айналады. Сабағын түрлі тоқыма бұйымдар жасауға, жылу ұстағыш құрылыс материалдарын және сүрлем дайындауға пайдаланады. Химиялық әдіспен қарамай, спирт, сірке қышқылы дайындалады. Кейбір тропиктік түрін, мысалы, Титикака көлінде (Орта Анд тауы) өсетін Калифорния Өлеңшөпінен үндістер өздері тұратын баспана және жүзіп жүретін “қамыс аралдарын” (оған картоп егеді) тоқиды. Жергілікті халық дәрілік өсімдік ретінде қолданады. Сонымен қатар Өлеңшөп қалың өссе, суармалы егіс дақылдарына зиян келтіреді.
Өлеңшөп | ||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| ||||||||||||||||
түрлері | ||||||||||||||||
120 түрі белгілі | ||||||||||||||||
|
Сілтеме
Дереккөздер
- "Қазақ Энциклопедиясы"
Бұл мақаланы Уикипедия сапа талаптарына лайықты болуы үшін уикилендіру қажет. |
Бұл — мақаланың бастамасы. Бұл мақаланы толықтырып, дамыту арқылы, Уикипедияға көмектесе аласыз. Бұл ескертуді дәлдеп ауыстыру қажет. |
уикипедия, wiki, кітап, кітаптар, кітапхана, мақала, оқу, жүктеу, тегін, тегін жүктеу, mp3, видео, mp4, 3gp, jpg, jpeg, gif, png, сурет, музыка, ән, фильм, кітап, ойын, ойындар, ұялы, андроид, iOS, apple, ұялы телефон, samsung, iphone, xiomi, xiaomi, redmi, honor, oppo, nokia, sonya, mi, ДК, веб, компьютер
Өlenshop lat Scirpus kiyakolender tukymdasyna zhatatyn bir zhәne kop zhyldyk shoptesin osimdikter Tropiktik zhәne subtropiktik ajmaktarda 250 den astam tүri kezdesedi Қazakstanda Syrdariya Tobyl Esil Ertis ozenderinin bojynda Balkash Alakol ojysynda Ile Shu alabyndagy ote ylgaldy zherlerde batpakty shalgynda kejde suda osetin 14 tүri bar En zhii kezdesetini kara Өlenshop Onyn biiktigi 2 5 m dej toselmeli tamyr sabakty sabagynyn zhuandygy 2 3 sm beti tegis zhumyr bolady Zhapyragy taspa pishindi Gүlderi koszhynysty gүl atalyktarynyn analygynan erterek pisip zhetilui zhii bajkalady Gүlshogyry sypyrtky Negizinen tamyr sabaktary arkyly kejde tukymynan da kobejedi Mausym tamyz ajlarynda gүldep zhemis salady Zhemisi үsh kyrly zhangaksha Қara Өlenshop kejde kol betin zhauyp ketip shymtezekke torf ajnalady Sabagyn tүrli tokyma bujymdar zhasauga zhylu ustagysh kurylys materialdaryn zhәne sүrlem dajyndauga pajdalanady Himiyalyk әdispen karamaj spirt sirke kyshkyly dajyndalady Kejbir tropiktik tүrin mysaly Titikaka kolinde Orta And tauy osetin Kaliforniya Өlenshopinen үndister ozderi turatyn baspana zhәne zhүzip zhүretin kamys araldaryn ogan kartop egedi tokidy Zhergilikti halyk dәrilik osimdik retinde koldanady Sonymen katar Өlenshop kalyn osse suarmaly egis dakyldaryna ziyan keltiredi ӨlenshopDүniesi Өsimdikter unranked Dara zharnaktylar unranked Saby Tukymdasy CyperaceaeKishi tukymdasy Tajpasy Tegi Scirpustүrleri120 tүri belgiliChamaeschoenus Ehrh Leiophyllum Ehrh Dichismus Raf Diplarinus Raf Seidlia Opiz Actaeogeton Steud Blepharolepis Nees Nemocharis Beurl Taphrogiton Montandon Maximoviczia A P Khokhr Maximowicziella A P Khokhr SiltemeDerekkozder Қazak Enciklopediyasy Bul makalany Uikipediya sapa talaptaryna lajykty boluy үshin uikilendiru kazhet Bul makalanyn bastamasy Bul makalany tolyktyryp damytu arkyly Uikipediyaga komektese alasyz Bul eskertudi dәldep auystyru kazhet